Vzkaz pro rodiče dětí v MŠ Větrná

Vážení rodiče,

obracíme se na Vás s prosbou, která vychází z hodnot, na kterých by mělo stát každé školské zařízení, každá rodina a vlastně celá naše společnost.

Jsme školské zařízení, a proto není naším posláním pouze vzdělávat, vychovávat a pečovat o děti. Naší každodenní součástí je také vést děti k úctě, respektu, toleranci, lidskosti a vzájemnému pochopení. Učit je, že každý člověk si zaslouží slušné zacházení bez ohledu na to, odkud pochází, jakým jazykem mluví, jakou má národnost nebo kde se narodil.

Velmi nás zasahují situace, kdy je člověku slovně dáváno najevo, že zde není doma, že sem nepatří a že by se měl vrátit tam, odkud přišel. Taková slova dokážou hluboce zranit a zanechat v člověku pocit ponížení a odmítnutí. O to více nás mrzí, když se s podobným jednáním setkáváme v prostředí, kde se každodenně snažíme vést děti k respektu, toleranci a vzájemné úctě.

Přiznáme se, že taková slova bolí. Bolí o to více, když zaznívají v prostředí, kde se setkávají děti, rodiče a lidé, kteří by si měli být především navzájem příkladem.

Zkusme se na chvíli zastavit a zamyslet. Copak opravdu rozhoduje o hodnotě člověka místo, kde se narodil? Copak nevidíme, že za každou maminkou, tatínkem či dítětem je lidský příběh, rodina, radosti, starosti, někdy i těžké životní okolnosti a touha žít důstojný život?

Nezapomínejme ani na děti, které se narodily zde, mluví českým jazykem, a přesto jejich životní cesta není jednoduchá. I ony si mohou už od útlého věku nést těžkosti, kterým mnohdy ani my dospělí nedokážeme plně porozumět. Žádné dítě si nevybírá rodinu, do které se narodí, okolnosti svého života ani překážky, kterým musí čelit. O to více potřebuje pochopení, přijetí, bezpečí a laskavost. Nikdy nevíme, jaký příběh se skrývá za dveřmi druhé rodiny a čím si kdo právě prochází.

Nezáleží na tom, odkud člověk pochází ani jakou životní cestou prochází. Záleží na tom, jaký je, jak se chová k ostatním a jaké hodnoty svým životem předává dál.

Nikdo z nás si nevybírá, do jaké země se narodí, do jaké rodiny přijde na svět ani jaké životní zkoušky ho potkají. Každý z nás si ale může vybrat, jak se bude chovat k lidem kolem sebe.

Prosíme Vás proto, abychom společně vytvářeli prostředí, ve kterém se nikdo nemusí stydět za svůj původ, bát se promluvit svým jazykem nebo mít pocit, že sem nepatří. Prostředí, kde se lidé neposuzují podle národnosti, rodinného zázemí či životní situace, ale podle svého jednání a charakteru.

Nezapomínejme, že naše děti nás sledují mnohem pozorněji, než si myslíme. Vnímají naše slova, naše reakce i způsob, jakým jednáme s druhými. A právě z nás si odnášejí představu o tom, co je správné, co je přijatelné a jak se má člověk chovat k člověku.

Dítě by nikdy nemělo nést tíhu předsudků dospělých. Ať už se narodilo kdekoliv, ať už vyrůstá v jakýchkoliv podmínkách, zaslouží si stejné přijetí, stejnou úctu a stejnou šanci být šťastné.

Přejeme si, aby si naše děti jednou neodnesly do života přesvědčení, že někdo je méněcenný proto, že se narodil jinde, vyrůstá v jiných podmínkách nebo má složitější životní příběh. Chceme, aby věděly, že slušnost není otázkou národnosti, respekt není otázkou hranic a lidskost nezná žádné státní hranice ani společenské rozdíly.

Buďme prosím dospělými, na které mohou být naše děti hrdé. Učme je, že síla člověka nespočívá v tom, že druhého poníží, ale v tom, že dokáže projevit úctu, pochopení a obyčejnou lidskou slušnost.

Protože nakonec není nejdůležitější, odkud jsme přišli, v jakých podmínkách vyrůstáme nebo jaké životní překážky nás potkaly, ale jací jsme lidé a jakou stopu po sobě zanecháváme v životech druhých.

Děkujeme, že nám pomáháte vytvářet prostředí založené na respektu, bezpečí, pochopení a lidskosti.

S úctou vedení školského zařízení